cestování

Babičko, zavři oči!
A pročpak, broučku?
Tatínek říkal, že až zavřeš oči, tak budeme mít spoustu peněz.

Zvířátka si v lese chtějí postavit panelák. Ale k tomu je potřeba spousta papírování, razítek a podpisů. Rozhodnou se, že tam pošlou lišku. "Liška je chytrá, ta to jistě zvládne," myslí si zvířátka. Liška se vrátí za měsíc a říká: "Jenom dvě razítka mi chyběla a propadlo mi to. Zvířátka tam pošlou medvěda. "Ten je silný, ten to zvládne." Medvěd se vrátí za měsíc a říká: "Jen dva podpisy mi chyběly a propadlo mi to." S panelákem se asi můžeme rozloučit, myslí si zvířátka. Ale osel začal škemrat a prosit a tak tedy zvířátka řekla, že tam osel jít může, že stejně už nic nemůžou ztratit. Osel se vrátí za týden a má schváleno úplně všechno. Zvířátka se ptají jak to dokázal a osel jim odpoví:"To víte, na prvním úřadu kolega, na druhém další..."

Přijel rychlík do nádraží,

nečekaně zleva,

všude kolem spoustu krve,

všude kolem střeva.

Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se: „Promiňte, ale prosím vás, kolik stál ten krásný kožich?”
  
Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky...”
  
Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu.
  
„Dvě noci lásky...” odpoví ona dáma.
  
Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá.
  
„To byly tři noci lásky,” zní odpověď.
  
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamýšlí a řekne k zavřeným dveřím: „Víte co, otče... jděte do prdele s těma svýma karamelkama!”

Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice, průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy.
Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní.
Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat?
"No víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době šlo jedno místní děvče vykonat potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Okamžitě se do ní zamiloval, z vlaku vystoupil, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky."
"To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?"
"No, od té doby, každý den, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici vykonává potřebu celá vesnice!"

Jednotka ruských vojáku letí do Čečenska a velitel motivuje vojáky: "Chlapi, za každou čečenskou hlavu dostanete láhev vodky!" Letadlo přistane, rozrazí se dveře, vojáci se rozprchnou. Za několik minut se vrací a každý táhne několik hlav. Velitel je celý bledý a zpocený: "Kurva hoši, to bylo jen mezipřistání v Kyjevě!"

Babička přijde na návštěvu a ptá se vnučky: „Tak co, malá, jak se ti líbí tvůj nový malý bráška?”

„Ale jo, je docela fajn,” pokrčí holčička rameny, „ale je spousta věcí, které jsme potřebovali víc.”

Jeníček s Mařenkou bloudí neproniknutelnou tmou.
„Jeníčku, vidíš světýlko?“ ptá se Mařenka.
„Ano, ať se dívám jak se dívám, světýlko se k nám blíží!“
„Sláva,“ jásá Mařenka, „to znamená, že nablízku je nějaká chaloupka, kde nám dají najíst a nechají nás přenocovat...“
„To ne, Mařenko,“ říká Jeníček, „znamená to, že jestli okamžitě neuhneme, tak nás v tomhle tunelu přejede vlak!!!!“

Jak se japonsky řekne „Ujel mi vlak”?
  
„Houkfouk.”

Jedou takhle tři právníci a tři prokurátoři na konferenci o problémech trestního práva. Setkají se na nádraží u kasy a právníci se diví, že si prokurátoři koupili dohromady jen jeden lístek a ptají se, jak to? Jeden prokurátor říká:

"No, je to celkem jednoduché - pořádně sledujte."

Dojdou na nástupiště, nastoupí do vlaku, obsadí kupé a jen co se vlak rozjede, všichni tři prokurátoři se zvednou a jdou na záchod. Všichni se nacpou dovnitř. Za chvíli jde průvodčí a kontroluje jízdenky. Když míjí záchod, zaklepe na dveře a žádá o jízdenku. Pootevřou se dveře, vysune se ruka s jízdenkou, průvodčí ji cvakne a jde dál. Prokurátoři se pak v pohodě usadí v kupé. Právníkům se ta finta tak zalíbíla, že když konference skončila, rozhodli se, že to také zkusí. Avšak k jejich údivu si tentokrát prokurátoři nekoupili vůbec žádný lístek. Tak se jeden ptá:

"Teda, že jste dokázali jet na jeden, to chápu, ale jak to chcete dokázat bez lístku?"

"Tak se pořádně koukejte."

Všichni nastoupí do vlaku, prokurátoři se nacpou na jeden záchodek a právníci na druhý na druhém konci vagónu. Pár minut po odjezdu vlaku se jeden prokurátor vysouká z narvané místnůstky, přejde chodbičkou vagón, zaklepe na druhý záchodek a povídá:

"Jízdenku, prosím!"