židovské

Pan Roubíček jde po ulici a potká pana Khona, který si pořád opakuje: "To se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně, to se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně..."
A tak pan Roubíček se zeptá: "Prosím jich, pane Khon, co se jim nelíbí, co je obráceně?"
No a pan Khon mu odpovídá: "Dneska je celý svět vzhůru nohama, všechno je obráceně, Židé válčí a Němci obchodují!"

Ptá se Roubíček Kohna:
Kohn, nechtěj koupit vagón sirek?”

A za kolik, Roubíček?”

Za stovku.”

Opravdu? Za stovku? A kde stojí?”

Na hlavním nádraží.”

A co když tam nestojí?”

No tak za tu cenu ho snad lehce prodaj dál.”

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába.
Roubíček povídá Kohnovi: "Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun." Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku.
Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: "Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?"
"Nu, pročpak ne," odpověděl Kohn. Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál...
Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: "Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?"

Povídá Kohn Abelovi:

"Včera jsem si pouštěl krásný pornofilm."

"Film? O sexu?"

"Ano."

"Co je na tom tak pěkného?"

"Ten sex nic moc, ale já si ho pouštěl pozpátku! To byla taková nádhera, když ty ženský vracely peníze!"

Hele táto, řekne Sára svému muži Kohnovi, musíme dceři do pokoje pořídit rolety.

Večer když se svlíká, Roubíček odnaproti ji okukuje.

Ale Sáro, to chce rozum, jaképak rolety, vyměníte si pokoje a rolety bude kupovat Roubíček.

Když odešli do důchodu, rozhodli se Mojše se Sárou vypravit do Izraele a procestovat Zemi otců křížem krážem.
Jednou, cestou po izraelském venkově, se zastavili malé restauraci na jídlo.
Po obědě pokračovali za dalším turistickým cílem.
Po půl hodině si Sára uvědomila, že zapomněla v restauraci na stole brýle, když si vybírala z jídelního lístku.
Mojše neochotně otočil auto zpět a celou cestu jí vyčítal brýle, zapomnětlivost a spoustu dalších věcí. Sáře připadala cesta zpátky nekonečná, ale zatnula zuby.
Nakonec se vrátili k restauraci, kde před tím obědvali.
Sára vystoupila z vozu a vydala se pro brýle.
Mojše stočil okýnko zavolal za ní:
"Když už tam jdeš, vezmi mi klobouk a kreditku!"

V letadle do Izraele přijde letuška ke kapitánovi: „Pozor, máme na palubě teroristu.”

„A co požaduje?”

„Nic, ale obchoduje s padáky.”

Říká starý Ábeles: "Moricku, jak to přijde, že ses v židovské škole ne a ne učit matematiku a teď když jsme té dali do křesťanské, tak studuješ večer co večer?"

Moricek: "No víš tati, když voni to ti katolíci myslej smrtelně vážně. Hned nad dveřrma visí nějakej pan přibitej na plusu."

Baví se dva finančníci o židovském kolegovi:
On je docela fajn. Akorát když Ti půjčí kapesník, chce vrátit dvě prostěradla.

Izraelský voják, který čerstvě vstoupil do armády po výcviku, žádá svého velitele o tři dny volna. Velitel se rozčiluje: „To si snad děláte legraci, ne? Žádat o volno, jen jste nastoupil! To byste musel dokázat něco neobvyklého, abyste dostal volno takhle brzy!”

Vojín srazil kufry a odešel. O den později vjel na základnu v arabském tanku. Velitel ho chválí a ptá se: „Jak jste to dokázal?”

„No, vlezl jsem do tanku, dojel jsem na arabskou hranici. Tam stál arabský tank. Vystrčil jsem bílou vlajku, on vystrčil bílou vlajku. Tak jsme vylezli oba ven a já povídám: Chceš tři dny volna? No a tak jsme si vyměnili tanky!”