počítačové

Jak poznáte, že Cikán byl na vašem počítači?



Počítač už nemáte.

Přiběhne podnikatel na policejní stanici:
"Pane praporčíku, právě jsem se dozvěděl, že nějaký darebák se vydává ze mého zástupce a jen za posledních čtrnáct dnů vybral od mých zákazníků skoro půl miliónu korun. To je tedy víc, než všichni mí praví obchodní zástupci dohromady...Prosím vás, urychleně najděte toho člověka a..."
"Buďte bez obav, pane, do týdne ho máme za mřížemi!"
"Ale já nechci, abyste ho zavřeli! Já ho chci zaměstnat!"

Pán s malým chlapcem vstoupil do holičství.
„Nejdřív ostříhejte mě, musím ještě někam zaskočit,"
Pak přijdu a zaplatím, řekl muž a sedl si do křesla.
Ostříhali nejprve jeho a když odešel, tak i hocha. Čekali na otce půl hodiny, hodinu — klukovi zatím půjčili časopisy a muž se stále nevracel.
„Kam šel vlastně tvůj otec?"
„Můj otec?" divil se klučina. „Já to toho pána vůbec neznám.
Zastavil mě na ulici a ptal se, jestli se nechci dát ostříhat."

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
  
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
  
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

Pocas vyucovania si mlada a pekna pani ucitelka sadla na lavicu pred
maleho Alojza. Trocha sa jej pritom vyhrnula sukna. Ked to maly Alojz
zbadal, nahlas zvolal:
- Vidno Vam cele kolena.
- Uz aj chod z triedy von! - zvolala ucitelka. - A nechcem ta vidiet
do konca hodiny.
Nasledujuci den si pani ucitelka znova sadla pred Alojza. Sukna sa
jej vyhrnula este vacsmi. Maly Alojz vykrikol:
- Vidno Vam cele stehna!
- Uz aj chod z triedy! - skrikla ucitelka - A nechcem ta vidiet cely
tyzden.
Po tyzdni prisla ucitelka do triedy s mapou, ktora sa vzdy vesia na
klinec vysoko nad tabulou. Ked to maly Alojz zbada, obrati sa k
spoluziakom a zasepka:
- Do videnia, chlapci. Stretneme sa po prazdninach.

Počítačový specialista vypráví kamarádům: „Přišel jsem domů, koukám, v posteli moje žena úplně nahá a navíc s cizím chlapem. Koukali na mě a pohled jejich očí byl tak posměšný, až mě zamrazilo. Zmocnila se mě strašná předtucha. Běžím k počítači a opravdu - oni změnili mé heslo!”

Přijde děda do obchodu s počítači a že by chtěl nějaký počítač pro vnuka.

"A jaký by jste chtěl?" ptá se prodavač.

"Nějakej slabej, on to má jenom na hry..." povídá děda.

Jednou jsem šel takhle po ulici, a v tom vidím černocha, jak má v ruce notebook. Říkám si: Ty vole, ten vypadá jako ten můj! Ale ne.. ten můj je doma a leští mi boty...

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních situacích. Přišla řeč i na eutanázii.
K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal:
„Nechci, abys mě nechala žít v takovém stavu, kde bych byl závislý na přístrojích a byl živen tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni prosím ty mašiny, které mě mají udržovat naživu“.
Ona vstala, vypnula televizi i počítač a vylila moje pivo do záchodu.... pokračování

Jede blondýna autem a vidí dřevorubce.Pozdraví a jede dál.Vidí popeláře.Pozdraví. Jede dál a vidí slepce. Počká až přejde a jede dál.Doma si dá horkou vanu. Někdo zazvoní.„Poblahopřejte mi, že jsem pokácel 200 stromů za den.“ řekl dřevorubec. Popřála mu a šla do vany. Někdo zazvoní, vezme si župan a jde otevřít. Za dveřmi je popelář a říká: „Popřejte mi, že jsem vyklidil 345 popelnic.“ Popřála mu,šla do vany a někdo zazvonil. Blondýna věděla, že je to slepec a nevzala si župan.A slepec říká: „Popřejte mi, že vidím!“