náboženské

Chuck Norris je živý důkaz toho, že je možné, aby měl herec Petera Parkera ve filmu Spider-man opravdické superschopnosti.

Před nedělní mší 90-ti letý kostelník nalévá mešní víno do kalichu a jak se mu třepou ruky rozleje trochu na oltář "k*rva zase vedle" slyší to farář a pokárá ho, že se nesluší takto klít v domě božím. Kostelník jen něco zamumlá a nalévá dál, zase rozleje "k*urva, himl hergot zase vedle". Farář ho znovu pokárá a říká mu:" jestli ještě jednou zakleješ bratře Bůh na tebe sešle blesk". Kostelník se znovu netrefí a zakleje ještě jednou, v tom se zahřmí a blesk smete faráře a z nebe se ozve: "k*urva do p*če zase vedle".

Bůh chtěl stvořit svět za dvanáct dní. Chuck Norris mu dal jen šest.

Na policii přišlo udání, že katolický kněz, protestantský pastor a rabín hráli ferbla. Při výslechu farář zapíral houževnatě a odvolával se svědectvím všech svatých. Pastor přísahal při Spasiteli, že ani ferbla hrát neumí. Konečně došlo i na rabína.

„Tak co?” ptá se policejní komisař. „Hrál jste ferbla?”

Rabín pokrčí rameny: „Jak jsem mohl sám hrát ferbla?”

Zemřel papež a samozřejmě jde do nebe. Zaťuká na bránu a z ní vykoukne svatý Petr.
Jméno? zeptá se dost stroze.
Svatý Otec.
Svatý Petr projede na terminálu databázi a zavrtí hlavou: Je mi líto, ale nikdo takový do nebe jít nemá.
Tak zkuste Jan Pavel II, naléhá příchozí.
Bez výsledku: Ne, ani ten tady není.
Tak zkuste... jo... zkuste Wojtyla, Karel.
A svatý Petr opět: Ne, nikdo takový v počítači není, pane.
To snad není možné! rozčílí se papež. Celý život si odříkám, snažím se jít příkladem, stamiliony lidí dole na zemi mě uctívají a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat?
Svatý Petr spiklenecky zamrká a ukáže prstem: Koukněte támhle nahoru, zdraví vás skrytá kamera!

Bůh chtěl stvořit zemi, Chuck řekl můžeš

Když Bůh stvořil Zemi, vytvořil velké množství rozličných zvířat, aby ji obývala. Ale pár věcí se mu nepovedlo a některá zvířata byla dosti nespokojená. Když se stížnosti začaly množit, rozhodl se Bůh, že otevře kancelář a stížnosti vyřídí. První den přišli velbloud, slon, žirafa a slepice. Velboud povídá:



"Pane, ten hrb mi přijde opravdu směšný a podivný."



"Drahý synu, ve svém hrbu můžeš ukládat potravu a vodu, takže se nemusíš bát žízně a hladovění."



"Aha, už rozumím. Děkuji Ti, Pane!"



Slon si stěžuje:



"Můj pane, moje kůže je tak drsná a vrásčitá, nevím, co s tím!"



"Sloní kůže, synu, je nejlepší ochranou proti bodavému hmyzu, prachu a špíně."



"Tak dobře..."



Žirafa si myslela, že alespoň ona uspěje:



"Pane, opravdu myslíš, že s takovým krkem vypadám dobře?Když se chci napít, skoro s ním nedosáhnu k hladině!"



"Ale zato dosáhneš na nejvyšší větve, takže budeš mít vždy dostatek potravy tam, kde jiní budou hladovět."



Když žirafa odešla, Bůh se obrátil k slepici, která rezolutně spustila:



"Pane, mne neukecáš! Buď uděláš moje vejce menší, nebo moji pr*el větší!!!"

Jde dřevorubec kolem řeky a spadne mu do ní sekera. Dřevorubec začne bědovat a v tom se zjeví bůh a ptá se: „Proč naříkáš?“ „Spadla mi do řeky sekera.“ Bůh sestoupí do řeky a vytáhne zlatou sekeru a otáže se: „Je to tvoje sekera?“ „Ne to není moje sekera,“ odpoví dřevorubec. Bůh opět sestoupí do řeky a vytáhne stříbrnou sekeru. „Je to tvá sekera?“ táže se. „Ne to není má sekera.“ Bůh sestoupí do vody a vztáhne obyčejnou sekeru. „Toto je má sekera“ řekne dřevorubec." „Za to že jsi tak poctivý dám ti ty zbylé dvě sekery.

Šel ten stejný dřevorubec těmi místy s ženou na procházku. Žena uklouzla spadla do vody a utopila se. V tom se zjevil bůh. ,,Co naříkáš synu,“ táže se. „Ale manželka spadla do vody a utopila se.“ Bůh sestoupí do řeky a když vyjde stojí vedle něj Uma Thurman. „Je toto tvá žena?“ ptá se bůh. „Ano je to má žena,“ řekne dřevorubec. „To lžeš“ rozzlobí se bůh. ,,Ale kdybych ti řekl pravdu, přivedl by jsi mi jinou ženskou a pak mou starou a já tolik ženských neuživím.

Když Bůh stvořil Zemi, vytvořil velké množství rozličných zvířat, aby ji obývala. Ale pár věcí se mu nepovedlo a některá zvířata byla dosti nepokojená. Když se stížnosti začaly množit, rozhodl se Bůh, že otevře kancelář a stížnosti vyřídí. První den přišli velbloud, slon, žirafa a slepice. Velboud povídá:

"Pane, ten hrb mi přijde opravdu směšný a podivný."

"Drahý synu, ve svém hrbu můžeš ukládat potravu a vodu, takže se nemusíš bát žízně a hladovění."

"Aha, už rozumím. Děkuji Ti, Pane!"

Slon si stěžuje:

"Můj pane, moje kůže je tak drsná a vrásčitá, nevím, co s tím!"

"Sloní kůže, synu, je nejlepší ochranou proti bodavému hmyzu, prachu a špíně."

"Tak dobře..."

Žirafa si myslela, že alespoň ona uspěje:

"Pane, opravdu myslíš, že s takovým krkem vypadám dobře?Když se chci napít, skoro s ním nedosáhnu k hladině!"

"Ale zato dosáhneš na nejvyšší větve, takže budeš mít vždy dostatek potravy tam, kde jiní budou hladovět."

Když žirafa odešla, Bůh se obrátil k slepici, která rezolutně spustila:

"Pane, mne neukecáš! Buď uděláš moje vejce menší, nebo moji pr*el větší!!!"

Rus, Američan a Čech skáčou z dvoumetrového paneláku.
Skáče Rus a křičí: "Ty vole, já to neskočím."
Zjeví se Bůh a říká:"Takové slovo se u nás neříká."
Skáče Američan a křičí: "Ty vole, já to neskočím."
Zjeví se Bůh a říká: "Takové slovo se u nás neříká."
Skáče Čech, skočí to, zjeví se Bůh a křičí: "Ty vole, on to dal!"