politické

V podstatě jsme normální - o našich předních politicích.

Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu.
Hospodský: "Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?"
Opilec: "Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů,
uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka - prostě jako v nějakém filmu.
Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal
jsem ji k sobě domů. A abych to zbytečně neprodlužoval:
prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a
vyzkoušeli jsme všechny možné polohy.
Hospodský: "To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?"
Opilec: "To nevím. Hlavu jsem nenašel."

„Pane hospodskej, co že máte dneska takovej nával na pivo?”
  
„Ale, v celé čtvrti dva dny neteče voda... Umíte si představit, jak já chudák na tom musím tratit?!”

Soudní proces s hospodským Podmírákem vypadá předem rozhodnutý.

To se rozletí dveře od saloonu a dovnitř vletí totálně nažhavenej Joe a řve:

“Kterej zatracenej blázen natřel mýho koně nazeleno?”

U baru se zvedne chlap, dva metry dvacet, ramena jak podstavec na pomník a ucedí: “Já, co má bejt?”

“Ale já se chtěl jenom zeptat, kdy ta barva uschne.”

Velký hrdina Čapajev se svým sluhou Peťkou pečou berana a chystají se na velkou pařbu. Když je už beran upečen, vzpomenou si, že jim ještě něco chybí. Peťka se obětuje a na chvíli odskočí domů. Za chvíli se vrátí a vidí opilého Čapajeva, kosti z berana a prázdné lahve od vodky. Strašně se nasere a ze vzteku narve celou beraní páteř Čapajevovi do řiti.
  
Druhý den ráno Čapajev říká Peťkovi: „Já jsem se včera tak spráskal... představ si, ráno se jdu vysrat za keř, a koukám, vysral jsem si páteř! Nedovedeš si představit tu fušku, narvat ji zase zpátky!”

Na zasedání výkonné rady ODS povídá její předseda: "Po volbách, které letos určitě vyhrajeme, budeme nominovat na ministra financí pana kardinála." Jeden novinář se ptá, proč zrovna pana kardinála. "Pane, odpověď je zcela jednoduchá. Pan kardinál ví, kde je Bůh a jenom Bůh ví, kam ČSSD zašantročila peníze našeho státu."

(Pozn.: ČSSD je nyní u vlády)

Soudní proces s hospodským Podmírákem vypadá předem rozhodnutý.

Mladý potomek vévodského rodu se pokouší stát se námořním důstojníkem. Při jedné plavbě dostane za úkol vypočítat na širém oceáně polohu lodi. Když odevzdá svůj výpočet zkoušejícímu, obrátí se korvetní kapitán ke skupině aspirantů a řekne:

"Smekněte, pánové!"

Všichni hned uposlechnou, ale přece jen se dívají na kapitána tázavě. Ten jim svůj rozkaz vzápětí vysvětlí:

"Podle výpočtů tohoto pána totiž právě proplouváme westminsterskou katedrálou."

Odsouzenec ke katovi: Nikdy v životě jsem nesklonil hlavu, tak proč bych to měl dělat teď?