židovské

Přijde Kohn domů a přistihne Sáru s milencem. Milenec spí jako dřevo, a tak začne Sára Kohna chlácholit:

„Kohne, nezabíjej ho. Co myslíš, od koho máme auto a otevřený účet v obchodu?“ Kohn se zamyslí.

„Víš co, Sáro, přikryj mu nožičky, ať nenastydne.“

Ve svěžím jarním jitru se prochází vilovou čtvrtí pan Kohn. Na balkónu jedné z vil se vystavuje slunečním paprskům v rozkošných nedbalkách kyprá paní Sternová.
"Paní Sternová," volá z ulice Kohn, "nemohl bych jít nahoru a pomilovat se s nima?"
"No dovolte," rozhorlí se paní Sternová, "copak jsem nějaká prodejná ženská?"
"A kdo tu mluvil o placení?"

Pán s manželkou a tchyní jel na dovolenou do Izraele. Tam ale tchyně zemřela. Manželé zašli do pohřebního ústavu, kde jim vysvětlili, že převezení těla zpět do Ameriky bude stát pět tisíc dolarů. Jestli ovšem tchyni pohřbí ve Svaté zemi, bude to stát pouze dvě stovky.

Manžel navrhl: „Pošleme ji domů.”

A funebrák se zeptal: „Prosím vás, jste si jisti, že to opravdu chcete takto? Převoz je velmi drahý. Za dvě stě dolarů byste tady mohli mít krásný pohřeb.”

„Podívejte se, pane,” povídá manželka, „před dvěma tisíci lety jste tady pohřbili jednoho chlapíka a on za tři dny vstal z mrtvých. Tak tohle nebudu riskovat!”

Kohn s Blumenfeldem prohráli už majlant na dostizích. Jdou prosit Boha a slibují, že dají židovské obci tisíc korun, když tentokrát vyhrají. Ale při příštích dostizích zase prohrají.

"Tak Kohn, já nevím, půjdem poprosit křesťanského Boha, třeba nám dá vyhrát on." Tak jdou do kostela, prosí křesťanského Boha a slíbí, že když vyhrají, dají tisíc korun jemu.

A druhý den vyhrají balík. Kohn padne na kolena, zvedne oči k nebi a pokorně povídá: "Ach, jak je ten náš Bůh moudrý! Ten dobře věděl, že mu stejně nic nedáme."

Khon: "Své nejmladší dceři dám 200 tisíc, prostřední 300 tisíc a nejstarší 500 tisíc." Roubíček: "A neráčej snad mít ještě nějakou starší?"

Řidič autobusu je trochu nachlazený a právě jede s autobusem plným cigánů na zájezd do Osvětimi. Když přijede k bráně, nakloní se a šeptem povídá vrátnému: "Jedu sem s autobusem plným cigánů." Vrátný na něj podívá a také potichu říká: "To je dobrý, ale my už 30 let nefungujem."

Utíká takhle Roubíček ze Sovětského svazu a na hranicích mu celníci najdou v kufru bustu Lenina.
"Co to je?", ptají se Roubíčka.
"To se ptají špatně", povídá Roubíček, "měli by se spíš zeptat: kdo to je? - To je Lenin! Zachránce proletariátu celého světa, zakladatel mé milované vlasti, Sovětského svazu, génius, který naplnil Marxovy myšlenky."
"Dobře, můžete jít", říkají celníci.
Na izraelské hranici celníci u Roubíčka v kufru znovu najdou Leninovu bustu a ptají se ho: "Co to je?"
"To se ptají špatně," povídá Roubíček", měli by se spíš zeptat: kdo to je? - To je Lenin! Ten šílenec, co přivedl polovinu světa do chudoby, největší zločinec dvacátého století, nastrčená figurka, aby pomohla Němčourům."
"Dobře, můžete jít." říkají celníci.
Roubíček přijede ke svým příbuzným, a když si vybaluje věci, jeho synovec si všimne Leninovy busty a ptá se Roubíčka: "Strýčku, kdo to je?"
"Ale to se ptáš špatně, synovče, měl by ses spíš zeptat: co to je? To je totiž pět kilo zlata!"

„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce, co i oni mi přejou...”
  
„No prosím, Kohn, už zase začínaj...”

Paní Fleichsmanová platí účet v penziónu v jednom izraelském letovisku.
Tak jakpak se jim u nás líbilo? vyzvídá majitel.
Popravdě řečeno, to jídlo, co tu podávájí... Je příšerné... A takové mrňavé porce.

Kohna si pozvou na finanční úřad a tak se jde poradit s rabínem.

"Rabi, mám problém. Dostal jsem dopis z berňáku a nevím, co dělat. Ptal jsem se svého Roubíčka a ten povídal, že si mám zajít k Levimu a koupit si to nejkrásnější oblečení a pak jít na berňák. Myslí si, že pak si na berňáku budou myslet, že takový džentlmen by nikdy nepodváděl.

Ale pak jsem byl i u Goldsteina a ten povídal, že se mám obléci jako chudák. Prý si na berňáku pomyslí, že na takovém chudém muži si nic nevezmou."

Rabín chvíli přemýšlí a pak povídá:

"Poslouchej, Kohne, dám ti radu, kterou dávám nevěstám na svatební noc. Běž si někam koupit sexy spodní prádlo - je úplně jedno, jak vypadáš, stejně tě ojebou."