restaurace

Vběhne chlap do hospody a povídá barmanovi: „ Rychle, nalijte mi pivo, než to přijde.“ Barman tedy nalije chlapovi pivo, ten ho během chvilky vypije a povídá znovu: „ Nalijte mi ještě rychle jedno pivo, už cítím, že to brzo přijde.“ Barman nalije další pivo a chlap ho zase během okamžiku vypije. Barman se zeptá: „ A co platit?" „Tak a už to přišlo."

Vejde kovboj do hospody a říká:„Chtěl bych 3 whisky do pusy mého koně.“ A barman se ho zeptá:„A co si dáte Vy?“„ Já nic, já řídím.“

Povídali si dva koně. „Ten můj hospodář mi teda dává zabrat, já nevím, kam dřív skočit," říká první. „Tak sedni a napiš stížnost na spolek pro ochranu zvířat," radí druhý.
„Blázníš? Kdyby věděl, že umím psát, tak mi hodí na krk ještě administrativu..."

Říká Pepa v hospodě:
"Moje příští manželka musí byt mým pravým opakem!"
Strýc Jožin:
"To nebude žádný problém. Na světě je dost krásných a inteligentních ženských!"

Ztěžují si 2 kamarádi v hospodě.

Představ si moje žena je mi nevěrná z myslivcem!

Jak jsi to poznal?

No, otevřu skříň a tam pírko ze sojky!

To nic, moje žena je mi nevěrná s pekařem!

A ty jsi to poznal jak?

Otevřel jsem skříň a tama pekař !!

Z dopisu dívce:

"Drahá, odpusť mi, že sem minulý týden neprišel, ale byli jsme s kamarády odpoledne v hospodě, a potom sem dva dny nemohl přijít ani k sobě, natož pak k tobě."

Vzpomínají v hospodě dva staří kamarádi: „Pamatuješ, Karle, jak jsme spolu jeli vlakem?”

„Jak bych na to mohl zapomenout,” zvolá kamarád. „Ty jsi tenkrát vystrčil hlavu, já zadek a lidi si mysleli, že jsme dvojčata!”

Pane vrchní, chtěl bych zrušit tu objednávku salátu z čerstvé zeleniny. Promiňte pane, ale kuchař tu plechovku už otevřel.

Jedna dáma s mohutným poprsím sedí u baru a pije jedno martini za druhým. Po pátém koktejlu prohlašuje: „Myslím, že budu muset končit, začíná mě pálit žáha.”
  
„To není od pití,” říká vrchní, „máte levé ňadro v popelníku.”

Sedí děda v hospodě, už dost opilý, kouká na hodinky a zjistí, že už měl být dávno doma. Tak se zkouší zvednout ze židle, ale nějak mu to nejde. Tak si dá kafe a zase se zkusí zvednout. Zase mu to ale nejde. Tuto proceduru opakuje asi 10x až si řekne: "No nic, babka bude bláznit, musím se domů nějak doplazit." A tak se připlazí domů, potichu se převleče a vleze do postele. Ráno mu bába říká: "Teda dědku, tys musel být včera pěkně navalenej." A děda říká: "A jak to víš, dyť jsem se snažil být tak potichu." A bába mu na to odpoví: "To jsi teda byl, já jsem tě neslyšela, ale ráno volal hospodský, že jsi si tam zapomněl invalidní vozík!!!"