Bůh stvoří zemi, na ní různé národy a mezi nimy i Švýcary. Přijde Bůh do Švýcarska a ptá se Švýcara: Líbí se ti země, kterou jsem ti stvořil?
A Švýcar se svým stále zachmuřeným ksichtem říká: Nééé!
Tak se ho Bůh ptá, co by ještě chtěl. Švýcar řekne: Chtěl bych vysoké a stále zasněžené hory.
A Bůh mu stvoří Alpy. Pak se ptá: Teď už se ti tady líbí?
A Švýcar opět nevrle odpovídá: Nééé!
Tak se ho Bůh ptá: A co bys ještě chtěl?
Švýcar říká: Já bych jestě chtěl, aby mezi horama byla nádherná jezera.
Tak Bůh stvoří v Alpách nádherná jezera s křišťálovou vodou a ptá se: Tak, teď už se ti tady líbí?
A Švýcar opět dí: Nééé!
Bůh se ptá: Tak co bys ještě chtěl?
A Švýcar říká, že by chtěl krásné zelené louky plné krav.
Tak Bůh stvoří krásné zelené louky a na nich se pasou spousty nádherných krav a zeptá se Švýcara: Už ti to konečně stačí?
Švýcar odpoví: No jóó!
Tak si Bůh, celý vyčerpaný tím tvořením, sedne na louku a říká Švýcarovi: Jsem nějak unaven, nadoj mi sklenici mléka!
Tak mu Švýcar nadojí sklenici mléka, Bůh se napije, osvěží se a odchází. Švýcar se za ním rozběhne a křičí: Moment, počkat!
Bůh se otočí a zeptá se Švýcara: Tak co bys ještě chtěl?
A Švýcar odpoví: No přeci frank za to mléko!